směsi kmenů, přesvědčení, mentality, bezbožnosti, atd. To bylo nemožné jen od začátku. V tomto případě se zdá, že tento cíl nebyl nastaven. Ropa a bezpečnost pro své lidi – není sama o sobě špatná.
Demokracie, právo a pořádek a prosperity však zcela úspěšně realizován v jiných US ovládaných zemí – do bývalé členy Varšavské smlouvy a republik, které tvoří samotný Sovětský svaz. Středem jejich krystalizace je ano, vojenské základny NATO. SSSR nebyl schopen prezentovat své satelity legislativním, soudním, finančním, politickým, občanskoprávním systémům, vhodným k použití, vedoucím k úspěchu a Severní Americe – ano. A to je to nejdůležitější a ne ponižující dary.
Co bychom měli dělat? Prohlašovat demokracii a občanskou společnost, jako nyní módní, škodlivou, nebezpečnou, původně nepoužitelnou pro léčbu v Rusku? Ti, kdo říkají, že jsou to naši nepřátelé. Potřebujeme studovat demokracii, ladit a vylepšovat se, vyvíjet se na vyšší výšky, překonávat Spojené státy – a používat ji na celé planetě, dle vlastního uvážení.
…V Brežněva SSSR sedmdesátých továren minulého století pracuje, továrny, zametací plynové potrubí, olej na obdělávaných polích běhají řadu traktorů a kombajnů. Ale tady, v obci obchodě («Silpo») na pultech stejných sardinek v tomatové omáčce, «batohem snídani», minerální vodu, chleba… Slunečnicový olej na kohoutku, Gruzie, není moc dobrý čaj (a dokonce ani tehdy ne vždy) čekanku místo kávy… to je všechno. V městských prodejnách je situace jen mírně zajímavější. Nejlepší to, co produkuje národní hospodářství, někde to, že pro lidi samotné zmizí. Všechno, co je upřímně milováno «obyčejnými lidmi», vláda prohlásí za škodlivé z některých důvodů, nějak se snaží udělat to nepříjemné… nerealizovatelné. Televize, rádio a tisková média jsou pod kontrolou mimořádně úzkého okruhu stranických byrokratů. Posoudit situaci, vykřikovat celou zemi, požádat – a být slyšet na «malém politbuře» – je v tomto systému obtížné. Něco podobného, již jasně na pokraji duševního zlomu v roce 1975, provádí kapitán 3. místo Valery Sablin; vyvolává vzpouru na vojenské lodi «hlídacího psa», jde do Kronštadtu, mluvit na ústřední televize, popisující názory zástupců lidí – ale nakonec jen postřelen v suterénu KGB.
V roce 1977, Leonid Brežněv pohne, který, jak to asi vypadá pozoruhodně posiluje svislé síly, a také, samozřejmě, sovětský stát jako celek. Dne 16. června tohoto roku, se ve funkci předsedy prezidia Nejvyššího sovětu SSSR a KSSS generální tajemník dohromady. Jakási dvouhlavého orla se stalo, samozřejmě, už prodělal cévní mozkovou příhodu, bez tvrdosti a chůze bývalý přehlednost, drahý Leonid Ilyich. Velmi závažná politická osobnost, Nikolai Podgornym, který dříve zastával funkci hlavy uvedeného nejvyššího zákonodárného orgánu Unie, poslal do důchodu. O dva roky dříve tajemník ústředního výboru KSČ, AN Shelepin, «odešel»; a to je třeba si uvědomit, zajímavé téma, že «kvůli falešné demokracie», který se přivádí do společné stolování a odpočinku v sanatoriu «pro obyčejné lidi.» Zmizí z nejbližšího okolí Leonida Brežněva a předsedy KGB Vladimira Sevenfold – stejný muž, který kdysi mluvil Leonid Iljič fyzikálním odstraněním Nikita Chruščov. Na «malém politbuře» jsou jen nejbližší, ve všech souhláškách s «Samim», jak říkají nyní «Přátelé».
Předseda Rady ministrů, «obchodní ředitel» A. Kosygin se nepočítá. Opravit, teď není nikdo z kolektivního chování «vůdce». A teď, v reakci na bezpečnostní síly zabíjení Hafizullaha Amina, osobního přítele generálního tajemníka, Nur Tarakiho Brežněv jako něco komunikoval Andropov a Ustinov, otevře Pandořinu skříňku. Invaze do Afghánistánu, zničení Amin a polovina jeho rodiny, dlouhodobě viskózní války s těmi, kteří by mohli být dobrými sousedy, jsou začátkem konce SSSR.
Říkají, že je to něco «Američanů, kteří se mohou v Afghánistánu objevit» … Ve Vietnamu se také objevili, když bylo pro ně tolik dobré? A nyní jsou koaliční jednotky stále v «afghánském». My, přátelé z toho, se ukázalo, není ani chladné ani horké.
Mezitím extrémně zúžený okruh odpovědných osob, Leonid Ilyich Brežněv, nemá nyní na něho spoléhat. Osoba se slabým zdravotním stavem spadá do zajetí svých, stále poměrně silných přátel. Neexistuje žádná alternativa, lidé mlčí, podprocesy běhu obrovské země jsou nakonec vázány jen dvěma až třemi lidmi. Leonid Brežněv někdy jen volá ministr obrany Dmitrij Ustinov, se slzami a potupu v hlase se táže: «Když to skončí (obscénní slovo) war… Dima, jsi mi slíbil, že to není na dlouho»
Leonid Brežněv nemá právo se zbavit ani sebe. Několikrát prohlašuje touhu odejít do důchodu a přijímá od politbyra dobrotivou «ne» odpověď. Tento systém postrádá instituci více či méně pravidelné, legitimní změny moci. pro působení na televizi dívá, narazí na každém slově, v čele státu, občané SSSR (pocity autora) nevědomky identifikovat se s ním sami, výkon, obecný stav «Brzy to všechno skončí»
Jediný cit, který přetrvává v myslích obyvatel, a dodnes: «Existují již pravítko, když něco ví a umí, ne loďku, a pak bude všechno ještě horší.»
Generální tajemník zemřel během srdeční zástavy v roce 1982. Osmnáct let jeho vlády je však «zlatým podzimem říše». To je doba, kdy jste mohli žít bez strachu z «černého» nálevky pod oknem v noci krmit takž dobře, mít děti pít ovocné jahodové víno, zpívat barda a sní o krásné daleko…
Osobní život: ženatý s Viktorií Petrovnou (nar. Denisova) od roku 1927, dvě děti. Fanoušek lovu velkých zvířat, fotbalu a jízdy (včetně vzácných cizích automobilů).
Dmitrij Ustinov, foto padesátých let
Dmitrij Ustinov. Narození – 1908, Samara, … v dětském letním období – na částečný úvazek kurýr… dobrovolně vstoupit do služby Rudé armády v částech zvláštního určení (Chon). Vedle Ustinov pracoval jako mechanik v továrně vyškolenými v různých institucích, a to až do Leningradu «Voenmech». Od roku 1937 (pole je zbaven volných pracovních míst) – Návrhář, ředitel «bolševické» továrny. V roce 1941, 33-letý Dmitrij stane komisařem zbraní SSSR. Jeho předchůdce Boris Vannikova, Stalin má uvolnit měsíc po vypuknutí války – jak moc je potřeba pro výrobu munice. Nedávný vězeň se stává náměstkem komisaře – začátečníka. Od roku 1946, Dmitrij Ustinov, SSSR ministr zbraní je aktivně zapojen do raketového projektu. V roce 1957, D.W. působí na ochranu Chruščova, v roce 1964 – to přispívá k jeho posunutí. Od roku 1976, Ustinov – jeden z tajemníků ÚV KSSS, který je součástí neformální, takzvaný «Malé politbyro», stejně jako ministr obrany. Zemřel v roce 1984 z těžké pneumonie; způsobeno neochotou nechat Dmitri provádí v studený vítr formální událost. Připomínající skutečnost, že téměř současně s D. Ustinov, a se stejným klinickým obrazem onemocnění zemře ministrů obrany NDR, Maďarska a Československa, kteří byli společně na slavnostní večeře (po ukončení cvičení vojsk Varšavské smlouvy).
Soukromý život: manželka Taisia, synka, dcera. Obvyklý poměr pozornosti k práci a osobnímu životu: 10: 1.
Odhad
