teď školu většinou vynechával, takže mu to nepřišlo nijak zvláštní. Teď to byla jenom jedna veliká osina v zadku.
Sam si sáhl do kapsy a vybral zmačkaný balíček cigaret. Jednu si vložil do úst a zapálil si.
Věděl, že by neměl kouřit. Ale všichni jeho přátelé kouřili a tlačili do toho i jeho. Nakonec řekl, proč ne? A tak před několika týdny začal. Teď už se mu to v podstatě zalíbilo. Mnohem víc kašlal a také ho mnohem více bolela hruď, ale pomyslel si, no a co? Věděl, že ho to zabije. Ale tak jako tak sám sebe neviděl žít příliš dlouhý život. Nikdy. Někde vevnitř nikdy nevěřil, že se jednou dožije 20 let.
Teď, když se mu v hlavě začínalo vyjasňovat, znovu přemýšlel o včerejšku. Caitlin. Cítil se kvůli tomu zle. Velmi zle. Miloval jí. Opravdu. Přešla celou tu cestu sem, jenom aby ho viděla. Proč se ho ptala na tátu? Nebo se mu to jenom zdálo?
Nemohl uvěřit tomu, že tady byla. Přemýšlel, jestli jejich máma vyšilovala a tak Caitlin odešla. Pravděpodobně. Vsadil by se, že právě teď hrozně vyšiluje. Zřejmě se je oba pokouší vypátrat. Nebo možná ne. Koho to zajímá? Už mockrát je přestěhovala.
Ale Caitlin. To bolo něco jiného. Neměl se k ní chovat takovým způsobem. Měl na ní být milejší. Ale byl tehdy až příliš sjetý. No i tak se cítil hloupě. Asi jedna jeho část chtěla, aby se věci vrátili do normálu, ať už to bylo cokoliv. A ona byla to nejblíž k normálu, co znal.
Proč se vrátila? Stěhovala se zpátky do Oakville? To by bylo skvělý. Možná by si mohli spolu najít bydlení. Ano, čím víc nad tím Sam přemýšlel, tím víc se mu tento nápad opravdu líbil. Chtěl s ní mluvit.
Sam rychle vybral svůj mobil a viděl blikat červené světlo. Klikl na ikonku a viděl, že má novou zprávu na Facebooku. Od Caitlin. Byla ve staré stodole.
Perfektní. Půjde tam.
*
Sam zaparkoval a přešel přes pozemek ke staré stodole. “Stará stodola” bylo vše, co bylo třeba říct. Oba věděli, co to znamená. Bylo to místo, kde vždy chodívali, když žili v Oakville. Bylo to vzadu na pozemku s prázdným domem, který byl na prodej už několik let. Dům tam jenom stál, prázdný a žádal příliš mnoho. Podle toho co věděli, nikdo se nikdy na něj ani nepřišel podívat.
A vzadu na pozemku, hodně vzadu, byla opravdu skvělá stodola, jenom tam tak stála, úplně prázdná. Sam ji jednou objevil a ukázal Caitlin. Ani jeden neviděl problém v tom, aby v ní trávili čas. Oba nenáviděli jejich malý přívěs, kde byli chyceni do pasce se svou mámou. Jednou zůstali vzhůru dlouho do noci, mluvili, opékali marshmallows ve velmi pěkném krbu a oba zaspali. Od té doby se stodola stala jejich útočištěm, zejména, když se to doma už nedalo vydržet. Alespoň se díky nim používala. Po několika měsících se cítili, jako by opravdu patřila jim.
Sam přešel nadšeným krokem přes pozemek, těšil se až uvidí Caitlin. V jeho hlavě se mu teď opravdu vyjasňovalo, zejména po velké kávě z Dunkin’ Donuts, kterou vypil v autě na cestě sem. Věděl, že v 15 by neměl řídit. Ale pořád byl několik let od získání řidičského průkazu a nechtělo se mu čekat. Zatím ho nikdy nezastavili. A věděl, jak řídit. Tak proč čekat? Jeho přátelé mu dovolili půjčit si jejich pickup a to bylo pro něj dostatečně dobrý.
Jak Sam přišel ke stodole, náhle začal přemýšlet, jestli s ní bude i ten velký chlápek. Něco na něm bylo…nedokázal to přesně popsat. Nedokázal přijít na to, co dělal s Caitlin. Chodili spolu? Caitlin mu vždycky všechno říkala. Jak je možné, že o něm nikdy předtím neslyšel?
Конец ознакомительного фрагмента.
Текст предоставлен ООО «ЛитРес».
Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию на ЛитРес.
Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.
