im frühneuzeitlichen Krakau zwischen Stadtpatriotismus und nationaler Pluralität. S. 200; Hojda Z. Der Hofstaat Rudolfs II. in Prag. Wo und wie wohnten die Hofleute, insbesondere die Künstler? S. 121.
223
Bukovinská B. Das Kunsthandwerk in Prag zwischen Hof und Stadt: eine topographische Untersuchung. S. 200f.
224
Hojda Z. Der Hofstaat Rudolfs II. in Prag. Wo und wie wohnten die Hofleute, insbesondere die Künstler? S. 121.
225
Winter Z. Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách (1526–1620). S. 519–523; Bukovinská B. Das Kunsthandwerk in Prag zwischen Hof und Stadt: eine topographische Untersuchung. S. 198; Hojda Z. Der Hofstaat Rudolfs II. in Prag. Wo und wie wohnten die Hofleute, insbesondere die Künstler? S. 121.
226
Tomek V.V. Dějepis města Prahy. Praha, 1901. T. 12. S. 115.
227
Bohemia – Italia. Češi ve Vlaších a Vlaši v Praze 1600–2000. Katalog výstavy. / Hg. v. Zdeněk Hojda und Jaroslava Kašparová. Praha, 2000. S. 11f.
228
Bohemia – Italia. Češi ve Vlaších a Vlaši v Praze 1600–2000. Katalog výstavy. S. 16.
229
Krčálová J. Centralní stavby české renesance. Praha, 1974.
230
Ibid. S. 16.
231
Ibid. S. 18f.
232
Janáček J. Italové v předbělohorské Praze (1526–1620). S. 99.
233
Meyer D. de. Les architectes italiens à Prague. P. 357; Fučíková E. Italia e Boemia: i rapporti in campo artistico // Capolavori delle pittura veneta dal Castello di Praga. Milano, 1994. P. 13.
234
Janáček J. Italové v předbělohorské Praze (1526–1620). S. 80; Idem. České dějiny. Doba předbělohorská. Praha, 1971. T. I. S. 175.
235
Winter Z. Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách (1526–1620). S. 22. Под Германией подразумевается Священная Римская империя Германской нации.
236
Janáček J. Italové v předbělohorské Praze (1526–1620). S. 114.
237
Chytil K. Mistři lugánští v Čechách v XVI. století. Přednáška konaná o mezinárodním kongresu dějin umění v Řimě dne 16. řijna 1912. S. 34.
238
Ibid. S. 35.
239
Šmrha K. Vlašští stavitelé v Praze a jejich druzi (1530–1620) // Umení. 1976. № 14/2. S. 159–184, здесь S. 164.
240
Šmrha K. Vlašští stavitelé v Praze a jejich druzi (1530–1620). S. 165.
241
Ibid.
242
Páni z Pernštejna: českomoravský rod v zrcadle staletí. Pardubice, 1993.
243
Šmrha K. Vlašští stavitelé v Praze a jejich druzi (1530–1620). S. 178.
244
Ibid.
245
Šmrha K. Vlašští stavitelé v Praze a jejich druzi (1530–1620). S. 163.
246
Ibid. S. 170.
247
Hrdlička J. «Vlaši» v jihočeských mĕstech // Dvory velmožů s erbem růže / Hg. v. Václav Bůžek u. a. Praha, 1997. S. 219–225, здесь S. 222.
248
Vostali, Avostalli, Austalis. Verschiedene Familienzweige kommen aus Sala Capriasca, Savosa oder Pambio bzw. aus der Gegend von Lugano // Encyklopedie architeků, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách / Отв. ред. Pavel Vlček. S. 27–31.
249
Šmrha K. Vlašští stavitelé v Praze a jejich druzi (1530–1620). S. 166–168; Encyklopedie architeků, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách / Отв. ред. Pavel Vlček. S. 29–32.
