se začínají vzpouzet,“ pronesl pomalu vážným hlasem. Vážným pohledem přejel po tvářích všech přítomných a v obličeji se mu zračila královská nadřazenost. „Přišel čas jim ukázat, kdo tu vládne, a zavést drsnější opatření. S okamžitou platností zdvojnásobuji odvody z veškerého majetku i potravin.“
Ozvalo se překvapené mumlání následované souhlasnými pokývnutími.
„Skvělý nápad, nejjasnější výsosti,“ zvolal jeden z rádců.
Thanos nemohl uvěřit svým uším. Zdvojnásobit lidem daně? Občas se setkával s obyčejnými lidmi a věděl, že současné daně jsou už tak dost vysoké. V některých případech je lidé nezvládali platit. Viděl matky truchlící nad smrtí jejich dětí, které zemřely hlady. Dokonce včera nabídl jídlo čtyřleté holčičce bez domova, které zpod kůže vystupovala každá kost v těle.
Odvrátil pohled, jinak by musel vystoupit proti tomuhle očividnému šílenství.
„A konečně,“ pokračoval král, „abychom odvrátili podzemní revoluci, která nám tu začíná bujet, od dnešního dne bude prvorozený syn z každé rodiny povinně odveden do královské armády.“
Jeden po druhém chválili účastníci setkání královo moudré rozhodnutí.
Thanos si všiml, že se nakonec obrátil král i k němu.
„Thane,“ pronesl, „celou dobu mlčíš. Mluv!“
Altánek ztichl a všechny oči se upřely na Thana. Vstal. Věděl, že musí promluvit, kvůli vyhladovělé holčičce, kvůli truchlícím matkám, kvůli všem lidem, jejichž životy tu neměly žádnou cenu. Musel mluvit za ně, protože když nepromluví on, tak nikdo.
„Drsnější opatření revoluci nezadusí,“ pronesl a srdce v hrudi mu prudce bušilo. „Jen ji víc rozdmýchá. Vštěpovat běžným lidem strach a sebrat jim jejich svobody nám nepřinese nic dobrého. Naopak je to přinutí povstat proti nám a přidat se k revoluci.“
Několik lidí kolem se zasmálo, zatímco ostatní se mezi sebou bavili. Stephania ho vzala za ruku a snažila se ho uklidnit, on se jí ale vytrhnul.
„Dobrý král využívá k vládě nad poddanými lásku stejně jako strach,“ dokončil svoji řeč Thanos.
Král vrhl po královně nepříjemným pohledem a pak došel k Thanovi.
„Thane, pronesl jsi slova hodná statečného mladého muže,“ řekl a položil mu ruku na rameno. „Nebyl ale tvůj mladší bratr chladnokrevně zavražděn těmi stejnými lidmi, které tu obhajuješ?“
Thanos začal vidět rudě. Jak si jeho strýc mohl dovolit vytahovat jen tak smrt jeho bratra? Thanos léta usínal se zármutkem v mysli, zatímco oplakával smrt svého bratra.
„Ti, kteří zabili mého bratra, neměli dostatek jídla,“ odpověděl Thanos. „Zoufalí lidé využívají zoufalé prostředky.“
„Zpochybňuješ královu moudrost?“ zeptala se královna.
Thanos nemohl uvěřit tomu, že se nikdo další neozval. Copak neviděli, jak nespravedlivé to vše bylo? Neuvědomovali si, že nový zákon jen přileje olej do ohně revoluce?
„Lidé si ani na okamžik nebudou myslet, že toužíme po něčem jiném, než jejich utrpení a našem vlastním prospěchu,“ pronesl Thanos.
Celá skupina šokovaně zalapala po dechu.
„Pronášíš drsná slova, synovče,“ řekl král a pohlédl mu do očí. „Skoro bych si myslel, že se chystáš přidat k revoluci.“
„Možná. Pokud už dávno není její součástí?“ pronesla královna a pozvedla obočí.
„To nejsem,“ vyštěkl Thanos.
Vzduch v altánku povážlivě zhoustl a Thanos si uvědomil, že pokud nebude našlapovat opatrně, může být obviněn ze zrady – zločinu, který se trestal smrtí. Bez soudu.
Stephania povstala a sevřela do dlaní Thanovu ruku. Své gesto ale špatně načasovala a rozzuřený Thanos se ze sevření jejích dlaní vysmekl.
Stephania se zatvářila zklamaně a sklopila pohled k zemi.
„Možná, že za nějaký čas si uvědomíš bláhovost svých názorů,“ pronesl král trpělivě k Thanovi. „Prozatím platí to, co jsem řekl, a to od této chvíle.“
„Dobrá,“ promluvila královna s náhlým úsměvem na rtech. „Přejděme k druhé věci, kterou musíme projednat. Thane, jsi mladý muž, je ti devatenáct let a my, tvoji imperiální vládci, jsme ti vybrali ženu. Rozhodli jsme, že se oženíš se Stephanií.“
Thanos pohlédl na Stephanii, jejíž oči se zalévaly slzami a v obličeji se jí zračily obavy. Ta slova ho vyděsila. Jak to po něm mohli žádat?
„Já si ji ale nemůžu vzít,“ zašeptal Thanos a cítil svíravý pocit v žaludku.
Lidé v altánku začali nespokojeně mumlat a královna vyskočila z křesla tak prudce, až se s hlasitým prásknutím převrátilo.
„Thane!“ vykřikla s rukama zapřenýma v bok. „Jak se odvažuješ odporovat králi? Vezmeš si Stephanii, ať už chceš nebo ne!“
Thanos pohlédl na Stephanii, která se tvářila nekonečně smutně, a po tvářích se jí kutálely slzy.
„Ty si myslíš, že jsi pro mě až moc dobrý?“ zeptala se ho a třásl se jí při tom ret.
Thanos udělal krok směrem k ní, chtěl ji alespoň trochu utěšit, ale než se jí stihl dotknout, vyběhla ven z altánku a uplakaný obličej skrývala v dlaních.
Král vstal a bylo vidět, že se zlobí.
„Odmítni ji, chlapče,“ pronesl hlasem, který byl náhle chladný a tvrdý a duněl celým altánkem, „a skončíš v temném žaláři.“
KAPITOLA PÁTÁ
Ceres utíkala spletitými městskými uličkami, dokud necítila, že ji nohy už dál nedonesou, dokud ji plíce nepálily tak, až se jí zdálo, že puknou a dokud si nebyla naprosto jistá, že ji otrokář nenajde.
Nakonec se v zapadlé uličce zhroutila na zem. Kolem se povalovaly odpadky a pobíhaly krysy, ale jí to bylo jedno. Přitiskla si kolena k hrudi a slzy jí kanuly po rozpálených tvářích. Její otec byl pryč a matka ji chtěla prodat. Neměla nikoho. Když zůstane na ulici a bude přespávat ve stínu budov, zemře nakonec hlady nebo umrzne, až přijde zima. Možná by to ale bylo nejlepší.
Hodiny
