v restauraci obklopení ostatními lidmi. A Chloe veřejné projevování fyzické náklonnosti nikdy moc nemusela.
„Ne že bych si stěžovala,“ řekla, „ale proč jsi to udělal?“
„Ze dvou důvodů. Zaprvé, snažil jsem se být odvážný… což je něco, co se ženou dělám jen zřídka. A zadruhé jsem chtěl odvést tvou pozornost… doufám, že to, co jsem udělal, pomůže přebít myšlenky na tvého otce.“
Hlavu měla skoro jako v oblacích a celé její tělo jako by se koupalo v teplých paprscích slunce. Vydechla. „Jo, myslím, že to docela fungovalo.“
„Dobře,“ řekl. „Taky předpokládám, že se aspoň nemusíme zabývat tím nesmyslem, jestli se máme na konci prvního rande políbit nebo ne, protože tuhle část vždycky zvořu.“
„No já doufám, že po tomhle k tomu dojde,“ řekla.
A jak Moulton doufal, myšlenky na jejího otce a jeho nenadálou návštěvu před jejím prahem se najednou zdály velice vzdálené.
Večeře probíhala lépe, než mohla doufat. Jakmile se poprali s tématem jejího otce a pak po Moultonově nečekaném polibku pokračovali v konverzaci, všechno probíhalo velmi hladce. Bavili se o tom, jaké to je naučit se, jak to chodí v FBI, pokračovali hudbou, filmy, známostmi a historkami z akademie, bavili se o svých zájmech a koníčcích. Celé to působilo tak přirozeně způsobem, který Chloe naprosto nečekala.
Bohužel však kvůli tomu začala litovat, že se na Stevena nevykašlala už dřív. Pokud jí tohle všechno unikalo, když se kvůli němu přestala zajímat o ostatní muže, pak tedy celou dobu přicházela o hodně.
Oba už dojedli, ale ještě nějakou dobu poseděli nad několika skleničkami. Moulton jen znovu prokázal svou péči a zájem, když se zastavil na dvou drincích, zatímco Chloe už měla třetí. Dokonce se jí zeptal, jestli by jí bylo příjemnější zavolat si taxík, než aby si on sedl zavolat.
Něco málo po desáté večer ji odvezl zpátky k jejímu bytu a zastavil u patníku. K opilosti měla daleko, ale byla v příjemné náladě, takže uvažovala o věcech, na které by se střízlivá ani neopovážila pomyslet.
„Dobře jsem se bavil,“ řekl Moulton. „Rád bych to velmi brzy podnikl znovu, pokud by nám to v práci nepůsobilo potíže.“
„Já taky. Díky, že jsi mě konečně pozval.“
„Díky, že jsi souhlasila.“
I když se za špičkovou svůdnici ani zdaleka nepovažovala, na jeho slova odpověděla tím, že se k němu naklonila a políbila ho. Stejně jako ten polibek v restauraci začal i tento pomalu, ale postupně se prohluboval. Jeho ruka se najednou dotýkala její tváře a pak sklouzla na její zátylek, aby si ji přitáhl blíž. Byla mezi nimi područka, a tak se přes ni pomalu naklonila, aby si mohla opřít ruku o jeho hruď.
Nebyla si jistá, jak dlouho ten polibek trval. Byl pomalý a divoce romantický. Když se od sebe odtrhli, Chloe mírně lapala po dechu.
„Takže fakt, že jsem nikdy pořádně nerandila, jsme si už vyjasnili,“ řekla, „takže pokud udělám v další části chybu, budeš mi muset odpustit.“
„Jaké části?“
Chvíli zaváhala, ale konec konců, měla v sobě tři drinky. „Chtěla bych tě pozvat dál. Ráda bych předstírala, že tě zvu na kávu nebo další skleničku, ale to bych lhala.“
Moulton vypadal upřímně překvapeně. Byl to ten typ pohledu, který na ni působil dojmem, že ji snad špatně odhadl. „Jsi si jistá?“ zeptal se.
„To znělo vážně blbě,“ řekla zahanbeně. „Myslela jsem to jinak… ráda bych v tom, co děláme, pokračovala dál, akorát ta područka to trochu kazí. Ale nemám… nemám v úmyslu se s tebou vyspat.“
Dokonce i v tlumeném světle viděla, že se při jejích slovech začervenal. „To bych od tebe ani nikdy nečekal.“
Přikývla. Taky se trochu styděla. „Takže… takže chtěl bys jít dál?“
„To bych vážně, vážně chtěl.“
S těmi slovy ji políbil. Tentokrát víc hravě. Během toho z legrace šťouchl do područky mezi nimi.
Odtrhla se od něj a otevřela dveře. Když spolu kráčeli ke vchodu, nedokázala si vzpomenout, kdy se cítila tak… tak povzneseně.
Povzneseně, pomyslela si s úsměvem. Tohle slovo jednou Danielle použila k popsání pocitu, který následuje po fyzickém orgasmu. Při téhle vzpomínce se Chloe tělem rozlila vlna tepla, takže když vcházeli do budovy, natáhla se a vzala Moultona za ruku.
Nastoupili do výtahu a když se za nimi zavřely dveře, Chloe sama sebe překvapila, přitiskla ho ke stěně kabiny a políbila ho. Když se ho teď konečně mohla pořádně dotknout, vzala ho za pas a přitiskla ho blíž k sobě. Jejich polibek byl vášnivější a nesl s sebou daleko větší náznak toho, co by s ním v danou chvíli chtěla dělat.
On byl stejně dychtivý a položil jí ruce na kříž. Když si ji k sobě přitáhl a jejich těla se setkala, lehce vydechla. Bylo to trochu trapné.
Výtah se zastavil a ona se odtáhla. Dokázala si představit překvapené výrazy lidí, se kterými budovu sdílela, kdyby ji přistihli, jak se mazlí ve výtahu. Trochu se jí ulevilo, když si všimla, že Moulton vypadal taky mírně rozhozeně a hluboce oddychoval.
Vedla ho chodbou kolem dalších čtyř bytů až ke svým dveřím. V tu chvíli jí došlo, že kromě Danielle je Moulton jediným člověkem, který ji kdy v jejím bytě navštívil.
Škoda, že se nechystám ztrácet čas prohlídkou, pomyslela si.
Další myšlenka ji opět trochu zahanbila. Nikdy neměla tak vysokou fyzickou potřebu, co se mužů týče. Po nějaké době se Stevenem se sex stal takovou tou konvenční, očekávanou záležitostí. A aby k sobě byla upřímná, sama byla uspokojená jen zřídka a daný pocit se vždy dal označit za průměrný. A právě kvůli tomu neměla na intimnosti s ním většinou chuť.
Chloe odemkla dveře a oba vešli dovnitř. Rozsvítila světlo v kuchyni a pověsila kabelku na jednu z barových stoliček.
„Jak dlouho tu bydlíš?“ zeptal se Moulton.
„Asi šest měsíců. Moc lidí sem ke mně nechodí.“
Moulton k ní přikročil a položil jí ruku na pas. Když se k sobě přiklonili a políbili se, bylo to pomalé a smyslné. O pár chvil později ji zlehka přitiskl k baru a jejich polibek se prohloubil. Chloe cítila, že jí opět začíná docházet dech a tělo jí zaplavovala touha, kterou necítila od doby, kdy se na střední poprvé fyzicky sblížila s klukem.
Přerušila polibek jen na tak dlouho, aby Moultona zavedla k pohovce, kde se posadili vedle sebe a okamžitě pokračovali. Byl
