se. Měla pocit, jako by se jí hlava vznášela v oblacích a každý sval v těle toužil po něčem víc.
„To, co jsem říkala, jsem myslela vážně,“ řekla omluvně. „Nemůžu s tebou spát. Ne tak brzo. Vím, že to může znít staromódně…“
„Chloe, to je v pořádku. Prostě mi řekni, jestli je to už moc, a přestaneme. Řekni, až si svou dávku uvítání vypotřebuju.“
Znovu se na něj shora usmála. Jeho odpověď téměř stačila k tomu, aby si to rozmyslela. Ale věděla, že by to neměli uspěchat. Už jen to, že nad ním obkročmo seděla na gauči, bylo víc než by čekala.
„Uvítání se nevypotřebuje, neboj,“ řekla. „Budu znít moc bláznivě, když se tě zeptám, jestli bys tu nechtěl zůstat? Žádný sex, ale… že bychom spolu skutečně spali?“
Její nabídka ho očividně zaskočila. Myslela si, že to skutečně zní trochu zvláštně.
A víš, proč po něm takovou věc chceš? V hlavě se jí ozval Daniellin hlas, který se jí vždycky vysmíval, ale zároveň svým způsobem pomáhal. Protože se tu dnes ukázal táta a zbořil ti tak celý svět. Chceš tady mít dnes v noci Moultona, abys tu nezůstala sama.
„Promiň,“ řekla. „To zní nezodpovědně a hloupě a–“
„Ne, to je v pohodě,“ odpověděl Moulton. „Zní to dobře. Ale mám jednu podmínku.“
„Jakou?“
„Víc polibků, prosím,“ řekl s úsměvem.
Chloe mu úsměv oplatila a s radostí jeho požadavku vyhověla.
Probudila se o nějakou chvíli později, zrovna když Moulton vstával z gauče. Opřela se o loket. Někdy během jejich mazlení si svlékla tričko, ale dál to nezašlo. Bylo zvláštní usnout na vlastním gauči s kalhotami na sobě, ale byla na sebe, Moultona a jejich sebeovládání zvláštním způsobem hrdá. Podívala se na hodiny na stěně a zjistila, že je deset minut po páté ráno.
„V pohodě?“ zeptala se.
„Jo,“ odpověděl, „jen jsem… jen jsem se cítil trochu divně, že jsem tu přespal a nechtěl jsem, aby to působilo divně i ráno. Myslel jsem, že bude nejlepší, když půjdu. Aspoň jsme se vyhnuli tomu trapasu, kdybychom měli sex.“
„Třeba byl tohle celou dobu můj záměr,“ zavtipkovala.
„Měl bych vypadnout a budeme předstírat, že se tohle nikdy nestalo?“ zeptal se Moulton.
„Ráda bych, kdybys tu zůstal. Půjdu udělat kávu.“
„Vážně?“
„Vážně. To bych vážně ráda.“
Oblékla si tričko a vyrazila do kuchyně. Zatímco chystala kávu, Moulton si taky oblékl tričko.
„Takže je čtvrtek,“ řekl. „Nevím proč, ale mám pocit, jako by byla sobota.“
„Nebude to proto, že to, co jsme dělali včera večer, se obvykle nechává na pátek? Jako dobrý začátek víkendu?“
„To nevím,“ řekl. „Už nějakou dobu jsem nic takového nedělal.“
„No nepovídej,“ řekla a spustila kávovar.
„Ale vážně. Myslím, že naposled to bylo ve druháku na střední. To byl pro mě dobrý rok, co se mazlení bez sexu týče.“
„No, očividně jsi nezahálel. Protože včera večer to bylo… no, bylo to víc, než jsem čekala, když jsi mě vyzvedával.“
„Taktéž.“
„Ale jsem ráda, že se to stalo,“ dodala rychle. „Všechno z toho.“
„Dobře. Možná bychom si to mohli zopakovat. Třeba tento víkend?“
„Třeba,“ řekla. „Ale moje sebekontrola začíná pomalu chátrat.“
„Třeba byl tohle celou dobu můj záměr,“ řekl a laškovně se usmál.
Začervenala se a rychle se podívala jinam. Byla trochu zaskočená tím, jak se jí tohle jeho flirtování zamlouvá. Líbil se jí tak.
„Poslyš,“ řekla, „potřebuju se osprchovat. Jestli máš hlad, vezmi si něco z lednice. Moc toho tam není, ale stačit by to mělo.“
„Díky,“ řekl. Vypadalo to, že má problém od ní odtrhnout zrak.
Nechala ho v kuchyni a odešla do ložnice, se kterou byla spojená velká koupelna. Vysvlékla se, vešla do sprchy a pustila vodu. Nad tím, jak se minulý večer a noc vyvinuly, se málem začala hihňat. Cítila se kvůli tomu jako nějaký teenager. Užívala si pocit, že je tu s ní, a zároveň se cítila dostatečně pohodlně, aby věděla, že na ni nebude tlačit se sexem. Celé to bylo zvláštním způsobem romantické a při dvou příležitostech málem vzala zpátky své prohlášení, že s ním nebude spát. S nespoutanou radostí, na kterou nebyla zvyklá, tajně zadoufala, že se rozhodne sebrat odvahu a připojit se k ní ve sprše.
Pokud to udělá, tak veškerá sebekontrola letí z okna ven, pomyslela si.
Byla už skoro hotová, když skutečně uslyšela, že vešel do koupelny.
Lepší pozdě než nikdy, pomyslela si. Celé její tělo se napjalo vzrušením a uvědomila si, že opravdu touží po tom, aby se k ní přidal.
„Hej, Chloe?“
„Ano?“ ozvala se trochu provokativně.
„Právě ti zvonil telefon. Byl jsem trochu zvědavý… tak jsem se podíval. Volali ti z práce.“
„Vážně? Třeba se konečně něco objevilo…“
Pak zaslechla zvonění dalšího telefonu. Tento byl blíž, nejspíš v Moultonově ruce. Chloe vykoukla ze sprchy. Závěs si stáhla tak, aby ji zakrýval. Ještě si stihli vyměnit pohled. Pak to Moulton zvedl.
„Tady Moulton,“ ohlásil se. Vyšel z koupelny zpátky do ložnice. Chloe si uvědomila proč a rychle zastavila vodu. Vzala ze sušáku osušku a vyšla ze sprchy. Zatímco si ji kolem sebe omotával, laškovně se na něj usmála, když si všimla, že na ni zírá. To, že se spolu včera večer asi hodinu a půl mazlili, ještě neznamenalo, že bylo v pořádku, aby ji hned viděl úplně nahou.
I kdyby chtěla odposlouchávat, moc toho nebylo. Moulton jen většinou poslouchal a jen párkrát odpověděl: „Dobře… ano, pane…“
Hovor trval zhruba minutu, a když skončil, Moulton téměř komicky strčil hlavu do koupelny.
„Můžu dál?“
Všechny intimní
